Jak Čert a Mikuláš hráli hokej

08. 09. 2007 | † 30. 01. 2014 | kód autora: 1mw

To je tak, na světě je plno lidí a ti lidé jsou rodiče a ti rodiče mají děti, stejně jako jste vy, malé chytré chlapečky a krásné holčičky.
Kromě lidí ale ještě existují i jiné bytosti, skřítci, vodníci, Ježíšek a v neposlední řadě ještě andělé, čerti a Mikuláš. A ti všechno hodnotí a potom v prosinci rozdávají dárky, nebo čerti dávají uhlí a nejhorší nezbedníky dávají do pytle a nosí je do pekla, aby jim děti čistily rohy a kopyta. Ale přemýšleli jste někdy, proč to tak je? Tak já vám to povím.
Dřív se Mikuláš s hlavním Čertem Bertem pořád hádali, rozmíšku zavinil Čert, úplně všechny děti dostávali dárečky, tenkrát se nerozlišovalo na "hodné" a "zlobivé" a Čertovi se ve sklepě hromadilo uhlí, protože ho neměl komu dávat.
A tak, když bylo po dalším pátém prosinci a sklep mu už praskal ve švech, rozhodl se zajít za Mikulášem a nějak to s ním dohodnout, ale ten nechtěl ani slyšet. Samozřejmě se opět na toto téma pohádali. A jak si tak vyměňovali názory, tak si ani nevšimli, že už u toho přímo křičí. Uslyšel je i Anděl, a protože je Anděl velice chytrá bytost, začal přemýšlet. Přemýšlel a přemýšlel, až na to přišel. Na příští den si smluvil si schůzku s oběma rozhádanými. Vysvětlil jim svůj nápad:
"Čerte, Mikuláši co kdybyste si zahráli o to, kdo bude pátého prosince rozdávat věci, navrhuji to takto, zahrajete si hokej, ne nepřerušuj mě Berte, zahrajete si hokej, dám vám dejme tomu dvacet minut. Jestli vyhraje Mikuláš, tak všechny děti budou dostávat jen krásné dárky. Pokud Čert, tak všichni budou dostávat jen a jen uhlí. Tak to bude fér a vy se už nebudete muset hádat, platí?"
Andělova slova byla tak rozumná, že ani čert ani Mikuláš nemohli odmítnout.
A tak se v den D a hodinu H sešli na zimáku, Čert v červeném oblečení a Mikuláš v modrém, Anděl se rozhodl být rozhodčím.
Ozvala se píšťalka a napínavá hra začala.
Uplynuly dvě minuty, Čert se napřáhl a dal takovou ránu do puku, že to muselo být slyšet v celém městě, ale povedlo se mu to, první gól byl na světě.
Ve čtvrté minutě už Čert vedl 2:0. Mikuláš se ale nedal, sebral všechnu sílu a za chvíli to bylo 3:3. Dvanáctá minuta, propocený Anděl řval: " A k puku se dostává opět Mikuláš, ale co se to.. Čert obratným manévrem získává opět moc nad pukem, ale Mikuláš si to nedává líbit... A tak to bylo pořád. Devatenáctá minuta – skóre 6:5 pro Mikuláše. Ten už se radoval, že to vyhraje a úplně zapomněl na to, že ještě je tam ještě těch šedesát vteřin.
A toho využil Čert, napřáhl se a a a gooooooooooooooool.
To byl tedy závěr a v tu chvíli se ozval nebeský hlas Andělovi píšťalky a jeho slova se ozývala po celé hale: "Konec zápasu, výsledek dopadl nerozhodně!!!!!"
A pak nastalo rozpačité ticho, co teď?, Mysleli si všichni tři, co budeme dělat?
Ale to by nebyl Anděl, kdyby na něco nepřišel, Čert a Mikuláš to vyslechli a souhlasili. Pozdě večer bylo vidět vzdalující se postavy se spokojeným úsměvem ve tváři..
A co tedy Anděl navrhl? No přece to, že to bude půl na půl. Opravdu hodné děti budou dostávat hezké dárky a ty zlobivé najdou za oknem jen černé nebo hnědé uhlí.
Toto řešení vyhovovalo jak Mikulášovi, tak i čertovi. A aby to někdo z nich neporušoval, chodí s nimi na večerní obchůzky za dětmi, soudcující Anděl.


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.